Domácí: Bramborová razítka

Látkových tašek máme nepřeberně. Máme dvě od Zvířat v nouzi, dvě od Pet Heroes, a pak pár dalších, co se někde vzali, ani nevím kde. Ale tašek není nikdy dost ...tedy v koši na prádlo ano.

Předloni k Vánocům jsem kolegyním vyrobila tašky vlastnoručně potištěné linoryty a běžně dostupnými barvami. K mé velké radosti je stále nosí.
Nechala jsem si dvě nepotištěné pro nás, neboť jsem nestíhala. Říkala jsem si, že po Novém roce bude víc času. Nebylo, a tak se rok s rokem sešel a máme tu další nový rok. Vzhledem k tomu, že venku sněží (neradno uklouznout) a operace mě vyřadila z běžného života, tak se konečně ten čas našel.

I když lino jsem kdysi našla u popelnice a tudíž jde o jeho druhý dech, rozhodla jsem tentokrát využít k tisku bramboru. Vyzkoušela jsem Texi od Mlékovek. Jelikož je tisk bramborou o dost hrubší než linoryt, zvolila jsem jednoduché tvary doplněné šitými detaily.

Na dva motivy mi bohatě stačila jedna malá brambora. Využila jsem její přirozený tvar a vytvořila za pomoci linorytového rydla květ a korunu stromu. Na míchání barev (zelené a bílé) jsem použila dřívka, kterými jsme ochutnávali na trhu hořčici. Barvy míchám již celé roky na víčku od plastové krabičky, která praskla. Na nanášení jsem použila molitan, který byl jako ochrana v krabici s baterií do notebooku. Do tašek jsem vložila makulaturu ze školy.
Texi není prý potřeba zažehlovat, ale pro jistotu jsem tak udělala. Dělám to vždycky. Zažehluji po dokonalém zaschnutí přes látku a poté i z rubové strany.

Nevýchodou Texi je to, že je nelze sehnat běžně v obchodě, je nutné je koupit v e-shopu. Nejsem odborník přes složení, ale věřím, že jsou k přírodě šetrnější. Také jsou ve skle.