Dovolená

Vzhledem k tomu, že se snaze o minimalizování odpadu věnujeme již nějaký čas, nebyla letošní dovolená první absolvovaná v tomto duchu. Poučili jsme se z chyb (vlastní potraviny a jejich uskladnění) a naplánovali vše mnohem lépe. No, a pak se to celé zvrtlo a odpad nás zajímal ze všeho nejméně. Ale od začátku.

Nemáme auto a využíváme tak hromadnou dopravu a pokud to jde, kupujeme elektronické jízdenky. První problém nastal v okamžiku, kdy jsme tři dny před odjezdem zjistili, že jeden ze spojů je od 10.6. zrušen. Museli jsme tudíž naplánovat několikahodinovou okliku po krásách plzeňského kraje.

Aby toho nebylo málo do tohoto kraje jsme nevyrazili pouze my, ale i bouřky a hodlaly schladit naše nadšení a donutily nás koupit jednorázové pláštěnky.

Pokud bydlíte sami v penzionu u vody a ve dvě hodiny v noci se ozvou do setrvalého deště sirény víte, že není vše úplně v pořádku a nikdo vám v případě nouze nepomůže. Manětínský potok byl jediný v republice, na kterém byl vyhlášen první stupeň pohotovosti. Do bot ani postele nám však díky bohu nenateklo.

Druhý den, i přes vodu a bláto, jsme si výlet na Rabštejn užili a viděli spoustu krásných lesů, divoké zvěře, malebných výhledů a užili si vůní lesa, obilí a čerstvě pokosené trávy.

Večer jsme se ještě lehkým krokem vydali na sběr heřmánku. A pak se to stalo. Cestou zpět se do večerního zpěvu ptáků vmísilo zoufalé volání opuštěného kotěte.

Přiznávám, že to je okamžik, kdy přestanu myslet na to, jestli ty piškoty, které jsem u sousedů (asi 10tých) vyškemrala jsou v pytlíku a jestli jsou vajíčka v nich od volně žijících slepic. Toníček, tak se teď jmenuje, je už v dočasné péči. Jeho zranění na hlavičce a hnisavá očíčka se nakonec ukázala jako ne tak vážná a my doufáme, že tohle zrzavé mrňavé (asi 6-7 týdení) klubíčko brzy najde domov a zapomene na tu hrůzu, kdy bylo nějakým .......... vyhozeno uprostřed lesa.

Ve výsledku nás to stálo dvě pláštěnky (ale máme je neroztrhané a znovu použitelné), dva pytle na odpadky (boty od bláta), cestu autem Praha - Manětín a zpět dobrými záchranci (rodiče) a ošetření na veterině (materiál a léčiva). Takže bezodpadoví jsme určitě nebyli, ale oko v oko strachu, zmatku a zoufalství malého tvorečka se to jevilo jako malý škraloup na velkém kafáči spokojeného vrnění.